úterý 13. května 2014

Animefest 2014 aneb marathon jinak ...

Upozornění: Spíše můj deníček a nejspíš se bude ještě přepisovat, protože je divné, že jsem nic nedělala, což určitě není pravda :3

Minulý víkend se konal Animefest a celá naše Svatá trojice nemohla chybět... Což mi připomíná, že nemáme žádnou společnou fotku?! Jak to?
No nic, musíme napravit. Ale pojďme dál...
Pátek se už od rána táhl ve znamení cestování. Ráno jedna cesta a po obědě do Brna. V Brně jsme se zorientovaly docela rychle, čemuž se ještě teď divím, ale vzhledem k tomu, že tramvaj zastavuje přímo před vchodem na nádraží, tak to zas taková kuriozita není. Ovšem, proč nenasednout na tramvaj v opačném směru, že? :3
Po krátkém bloudění, jsme tedy zdárně doputovaly až k tělocvičnám, načež jsme zjistily, že se otvírají až v 17:00 ... Měly jsme na výběr, můžeme jet na výstaviště, mít brzo lístky a riskovat, že si nelehneme, nebo ty dvě a půl hodiny počkat a chytnout dobré místa. A 'b' je správně!
Mnoho lidí nevědělo, že se bude otvírat i malá tělocvična, což byla velká výhoda. Opravdu by se mi nechtělo mít kufr a spodnici pod něčí hlavou.
Kolem šesté jsme se vypravily na výstaviště v domnění, že nebudeme muset čekat, když už jsou to přece dvě hodiny od otevření, ale opak byl pravdou. Čekal nás pohled na krásnou širokou řadu, táhnoucí se až ke schodům. Věřím, že kolem čtvrté bylo hůř, ale i tak jsem se mírně zděsila. Naštěstí nám to celkem rychle uteklo diky milé společnosti, a tak už jsem za chvilku měla na ruce fialový náramek, v ruce igelitku a štrádovala si to rovnou do druhého patra rotundy, kde se nacházelo lolití centrum. A čekalo mě milé přivítání v podobě úžasných usměvavých lidiček, na které jsem se tak dlouho těšila. :)
Celé odpoledne jsem chodila kolem stánku s lamičkama Alpaca... No neodolala jsem, a tak tu teď vedle mě sedí Oskar a komanduje, že to píšu blbě. Jak on ale může vědět,co se stalo předtím, než jsem ho nasadila do tašky?
Potkala jsem už v pátek snad všechny, co jsem chtěla, nemínila jsem je však do neděle přestat otravovat :3
Noc byla velice zajímavá... *bohužel tato část musí projít cenzurou, aby nepřišla do rukou nepovolaným jedincům* ... snad jen, že se nesla v duchu neustálého buzení chrápající slečny, která si k nám v noci přilehla.
Sobota utekla strašně rychle. ráno jsem proseděla v lolitím centru, pochodila po areálu, setkala se se všemi kamarády, zvláště tedy Kristýnkou, Kioko, Ritsu, Raphaelem, Shilly a Dasty. Na oběd jsme zajely do KFC, kde jsem si dala celkem dobrou zapečenou tortilu (kuřecí řízky od maminky jsou nejlepší!) a odebraly se zpět na výstaviště. Večer jsem se po dlouhatánské době potkala s Misaki, kterou sem strašně ráda viděla. Poseděly jsme v kavárničce nad kakaem a marlenkou, popovídaly si, zjistila jsem, že jsem starší, což mě dosti překvapilo a musela jsem se rozloučit. Seděla bych tam s tebou klidně další hodinu, bylo to příjemné, děkuji :)
Z kavárny jsem běžela rovnou na promítání filmu "Patema vzhůru nohama", který byl sice skvělý, ale vzhledem ke stupni ospalosti si jej budu muset pustit ještě jednou.



Ráno jsem se celkem překvapivě probudila vedle mích drahých slečen. Večer se rozhodly, že chtějí žít nonstop, ale potěšilo mě to. Kdyby věděly, jak jim to spaní slušelo :3
Neděle byla celá upršená. Oskar zalezl hluboko do tašky a já si chytře nechala deštník v šatně. Však mi to pak pěkně natřel, že prý nemám rozum, že bude nemocný... A co já?
Hmm... někoho mi to připomíná... Piškotka? :D
Opět jsme se všichni sešli na výstavišti a postupně se začali rozcházet...

Upřímně jsem si to tento rok moc neužila, bylo to nějak divné. Ale za vidění všech skvělých lidí to stálo :)
Příští rok jedu zase, AF už si ujít nenechám :3
A proč vlastně marathon jinak? Protože jsem za víkend minimálně těch 42 km nachodila. :D

pondělí 5. května 2014

Lázně, Vincentka a Felix Felicis...

Ve čtvrtek jsem se opravdu neplánovaně ocitla na Pediatrickém semináři v Luhačovicích (čímž se mi sice malinko zhroutily plány, ale teď už to stejně nenapravím) a musím uznat, že je to tu krásné. Celý čtvrteční večer jsem prochodila po kolonádě, jeden pán to zřejmě počítal, a když jsem pocházela asi po páté, začal se smát. Ochutnala jsem oplatky ve všech prodejnách a pokud se do Luhačovic vypravíte, tak doporučuji nekupovat oplatku hned na rohu u nejbližšího okénka, ale počkat si. Směrem k pramenům, až obchůdky začnou řídnout, je kavárna, a tam mají oplatky nejlepší (poznáte i podle ceny, všude jsou za 5 Kč a právě tam za 6 Kč/jedna teplá). Na rohu pak dál je čokoládovna a tu by taky neměl nikdo přehlédnout. Známe své lidi. :3
Večer hlady opravdu strádat nebudete a pokud přece, tak v deset otevírá zdejší pekárna noční prodej (do čtyř ráno), kde si nejde něco nekoupit. Zvláště ještě teplý, slaninový závin se zelím.
V pátek jsem celé ráno strávila v přednáškovém sále a poslouchala kazuistiku v medicíně. Řeknu vám, že bych to mohla poslouchat pořád. Tolik zajímavých poruch, nemocí, řešení a všeho možného nemá ani Dr. House ( a to je co říct, protože jsem viděla všechny díly... stejně bylo nejlepší, že mamka věděla, co dotyčnému je hned na začátku :3).
Sobota byla spíše v duchu balení a tentokrát už nudnějších přednášek, tedy aspoň pro mě vzhledem k tomu, že jsem rozuměla každé páté slovo. Jena přednáška byla obzvláště výživná a přednášející doktorka "uspávačka hadů" přetáhla nejméně o deset minut (víc, jak dvakrát tolik).
Před odjezdem jsme ovšem nemohly zapomenout na podrobné prošmejdění drobných obchůdků a ochutnání zdejších pramenů s celou dámskou skupinou, a tak jsem dostala mé vysněné parapluie a ochutnala Vincetku i Felix Felicis nebo také pramen Dr. Šťastného. :3

A co nesmím opomenout je ubytování. Lidičky, v tak nádherném penzionu jste ještě nebyli. Ten pokoj, byl naprosto dokonalý! Velká postel, dřevěný nábytek v tmavé barvě, u postele koberečky, ve skříni tresor, dlouhatánské závěsy (záclonový a neprůhledný), přehoz na postel byl ručně vyšívaný stejně jako povlečení na vrchní polštáře, na stěně jemná zeleno-hnědo-zlatá tapeta, která vše krásně doplňovala, ... Bohužel nemám žádné fotky, foťák opět stávkuje, což mě opravdu mrzí, ale aspoň máte větší důvod vše poznat sami :)